Jdi na obsah Jdi na menu
 


Idea Nightwish se zrodila v roce 1996 hlavě klávesáka Tuomase Holopainena, který měl již v té době jisté zkušenosti z působení v některých méně známých finských skupinách. Společně s kytaristou Emppu Vuorinenem a Tarjou Turunen natočili ještě v témže roce tři akustické skladby. S počátkem roku 1997 však už převažily plány na regulérní rockovou nebo metalovou skupinu. Do sestavy přišel bubeník Jukka Nevalainen a v dubnu natočila čteřice sedm skladeb. O měsíc později se jich ujala domácí vydavatelská firma Spinefarm Records a výsledkem byla smlouva zatím na dvě alba.O něco později jsou zvěčněny na pás další čtyři skladby a nic nebrání tomu, aby se debutové album "Angel Fall First" ještě téhož roku objevilo na pultech prodejen.

Ke smůle kapely si v té době museli odkroutit povinnou vojenskou službu Emppu s Jukkou a Tarja byla zcela zaneprázdněna svým studiem operního zpěvu. Plánované koncerty se tak smrskly pouze na necelou desítku vystoupení. Ale pokud by Nightwish tušili jaký zápřah je čeká v budoucnu, tak si dovoluji tvrdit, že by v té době nebyli tak zklamaní. V polovině roku 1998 se k zakládajícímu kvartetu přidal baskytarista Sami Vänskä a vzniká materiál na druhé album. To je posluchačům k dispozici v závěru roku a způsobuje obrovskou senzaci. V podstatě neznámá finská kapela se dere nahoru domácímí žebříčky. Album Oceanborn se umisťuje na pátém místě, skladba Sacrament of Wilderness se probojuje na čelo singlových nahrávek.

Grandiózní tažení Evropou tak pozdržel pouze fakt, že finské kapely tradičně emitují svá alba ve své domovině o dva tři měsíce dříve než ve zbývajících zemích. Ale na jaře už je Oceanborn k mání i na dalších trzích a z Nightwish jsou téměř přes noc hvězdy světového kalibru. Fanouškům i novinářům se spojení šťavnatého bombastického power metalu se školeným operním zpěvem Tarji moc zamlouvá a Nightwish plánují vystoupení na velkých evropských festivalech. Předtím však ještě koncertují na mnoha místech ve Finsku. Na konci prázdnin dochází k edici singlu Sleeping Sun a během měsíce se ho prodá 15 tisíc kopií jenom v Německu. Na podzim získává zlato předchozí singl Sacreament of Wildernees i deska Oceanborn a Nightwish vyjíždějí na evropské turné společně s Rage.

Třetí album Wishmaster spatří světlo světa v roce 2000 a zcela samozřejmě okupuje první příčku finské hitparády. Zároveň kvintet vstupuje i do německého a francouzského žebříčku a poprvé se vydává mimo Evropu na jihoamerické turné, kde jim místní fanoušci zobou z ruky. Poté se Nightwish vrací na starý kontinent, kde absolvuje spoustu velkých festivalů a posléze vyjíždí na své první samostatné turné v doprovodu předskokanů Sinergy a Eternal Tears of Sorrow. Rok uzavírají koncertem v Tampere, kde natačejí své první DVD. To předkládají nejdříve domácím fanouškům v dubnu 2001 včetně limitovaného živého alba a zbytek světa se dočká o prázdninách.

Jenže právě rok 2001 je pro skupinu více než krizový. V jeho úvodu sice Nightwish po svém přetáčejí skladbu Garyho Moora Over the Hills and Far Away, kterou posléze použijí společné s dalšími dvěma novými kompozicemi a předělávkou své staré písně Astral Romance na EP. Ale v polovině roku Tuomas jako hlavní mozek skupiny už není spokojen se situaci uvnitř i vně Nightwish a v jednu chvíli to dokonce vypadá, že kapelu rozpustí. To se naštěstí nestane, kapela si najde nového manažéra a na místě baskytaristy vystřídá Samiho o deset let starší Marco Hietala.

V lednu 2002 začíná nahrávání čtvrtého regulérního alba Century Child a zdá se, že je vše opět v pořádku. Ale skupina dopředu oznamuje, že po odehrání všech koncertů k nové desce plánuje delší tvůrčí přestávku. Tarja chce dokončit svá studia klasické hudby a zbytek kapely by rád načerpal síly a věnoval se jiným projektům. Century Child znamená opětovné rozjetí Nightwish mánie, deska se prodává neuvěřitelně, stejně jako jsou na metalovou kapelu neskutečně navštěvovaná živá vystoupení. Ale z nahrávky je cítit, že Nightwish jsou v útlumu. Jejich hudba sice působí stejně rozmáchle a majestátně, ale jako by se z pětice Finů staly pouhé stroje na hudbu. Deska postrádá energii, vše je sice perfektně nahráno a nazvučeno, ale chybí tomu trochu srdce a zápal. Fanoušci však Tarju a spol. oslavují až do nebe a nová deska se ve Finsku stává nakonec druhým nejprodávanějším artiklem v roce 2002.

Jak se ukázalo v průběhu roku 2003, Tarja kromě zkoušek na konzervatoři udělala ještě jeden závažný životní krok. Vdala se za Argentince Marcela Cabuliho, což jak ukáží další roky byl osudový okamžik nejen pro ni, ale i pro celé Nightwish. Marcelo byl totiž v Jižní Americe celkem známý hudební producent a jakási šedá eminence a brzy se začal starat i o záležitosti Tarjiny. Skupina mezitím podepsala smlouvu s německým gigantem Nuclear Blast a plánovala natáčení zlomové desky. Do kompozičního procesu se tentokrát naplno vložil i Marco Hietala, rocker tělem i duší, který na první pohled křehkým Nightwish vtiskl tolik potřebného kovového ducha.

Bylo to neuvěřitelné, ale kvintetu se podařilo ještě jednou vstoupit do stejné řeky, jako v případě alba Oceanborn. Once podporované singlem Nemo, ke kterému byl natočen nejdražší klip v kariéře kapely, lámalo všechny zatím stanovéné rekordy. Ba co víc, deska kromě toho, že pronikla do všemožných žebříčků mnoha zemí, sklidila i zasloužený úspěch u hudebních žurnalistů, kteří ji považovali za to nejlepší, co v táboře Nightwish vzniklo. Sterilita Century Child vzala za své, Once působilo plnokrevně a díky použití velkého symfonického orchestru bylo opravdu dechberoucí. Do toho se přimotaly tvrdé opravdu metalové riffy, které na předchozí desce chyběly a tento výsledný koktejl byl stejně tak opojný jako strhující.

Nightwish se během let 2004 a 2005 podívali opravdu do všech světových končin, někam i vícekrát. Sbírali jedno ocenění za druhým, ale aniž to kdo tušil, konec krásných časů se blížil. Nejdříve však ještě vyšla kompilace Highest Hopes a 21. října byl naplánován úplně poslední koncert k albu Once v helsinské Hartwall aréně, na kterém se počítalo s natáčením dalšího DVD End of an Era (více než symbolický název). Vstupenky si koupilo jedenáct a půl tisíce lidí a nikdo z nich nemohl vědět, že to je na dlouhou dobu poslední koncert Nightwish s Tarjou za mikrofónem. Po posledním přídavku totiž Tuomas, Emppu, Marco a Jukka zpěvačce oznámili, že s ní již nechtějí pokračovat. Jedním z důvodů se stal i velký vliv jejího manžela Marcela na fungování kapely, které Tuomas jako zakladatel už nehodlal respektovat. Otřesená zpěvačka odletěla i se svým druhem do Argentiny a momentálně startuje její sólová kariéra.

Zbytek Nightwish se uložil k zimnímu spánku, který trvá v podstatě až do těchto dní. Pánové se kromě odpočinku věnovali opět jiným kapelám a projektům, ale vypadá to, že nečinnost kolem Nightwish pomalu končí. Nedávno totiž Tuomas oficiálně vyhlásil konkurs na novou zpěvačku. Ať to bude kdokoliv, všichni jsou zvědavi, zda se Nightwish podaří odpoutat od éry z Tarjou. Není to nemožné, ale vzhledem k tomu, že černovlasá pěnice byla zosobněním této finské kapely, budou následující měsíce a roky pro Nightwish pekelně těžké. A navíc, kolik už zde bylo nečekaných comebacků, i když už to vypadalo, že znesvářené strany mezi sebou do konce života nepromluví. Uvidíme, jak tento příběh z chladného severu dopadne.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nikdy víc.

(Tiemstra, 16. 5. 2008 21:23)

NGW jako skupiny jsem si nesmírně vážila a považovala jsem ji v té době za jednu z nejlepších. Co Tarja prováděla na pódiu se slovy nedá popsat. Je to bravůrní zpěvačka s nespornou elegancí, šarmem a vyjímečným hlasem. Po jejím "odchodu" (mimochodem s tím, že ji vyhodili naprosto souhlasím, protože co dělala poslední roky to už hraničilo se vším, ale zároveň tvrdím, že si nad sebou vyřkli dost tvrdý ortel i oni sami) jsem rozhodně čekala, že ji nahradí někdo, kdo má zhruba stejné kvality. Šeredně jsem se zmýlila. Anette je tuctová zpěvačka, které absolutně chybí nějaký vkus (oblečení.... cccc kdyby byla v gotické kapele neřeknu ani půl slova, tam už to tak nějak patří, ale tady????????) má strašně jemný hlas a při určitých výškách jde slyšet, že to doslova tahá z paty. Některé písničky byly určeny pro Tarjin operní hlas a proto nevidím důvod je vyloženě ničit! No, podle mě výběr nové zpěvačky totálně zmršili! Tuomas prohlásil, že každá z nich má jiné kvality - já jsem je u AT rozhodně nenašla! Jejich nové album Dark Passion Play jsem si poslechla a stačilo mi. Kdybych nevěděla, že jsou to NGW tak to rozhodně nepoznám (až na hlas Marca). Ze svého seznamu jsem je nadobro vyškrtla. 11.05.2008 jsem byla na koncertě ve Zlíně na Tarji a na to co tam předvedla nikdy nezapomenu. Slovy to ani nejde popsat. Tarja byla úchvatná a neprosto nepřekonatelná. Její písničky na albu My Winter Storm nejsou tak krásné, jako v jejím živém podání se svým typickým vystupování na pódiu. Líbí se mi na ní, že svůj čas rovnoměrně rozděluje mezi fanoušky jak po pravé straně, tak po levé. A má pro ně vlídný úsměv a pozdrav. Já pořád říkám, že Tarja z odchodu z NGW si něco vzala sebou, co už tam nikdo nedá! Jak říkám, to co předvádí na pódiu a vyvolává tu atmosféru je nenávratně pryč. Každopádně Tarji budu v budoucnu věnovat svoji pozornost, protože má opravdu vyjímečný hlas a rozhodně si to zaslouží.

Dodatek

(Kanna, 19. 11. 2007 18:09)

Jak už asi všichni "fanoušci" jako já víte, skupina tentokrát neblafovala, a skutečně konkurz na novou zpěvačku vyhlásila. Po usilovném hledání našli "posilu"(kdybych toto vyslovila, ironie by z mého hlasu přetékala) jménem Anette. Podle mě je její hlas hezkej, ale tak na nějakej popík. Na gothic metal prostě nemá. Anette Tarju nemůže nikdy dohonit. Tarja je skvělá. Má dokonalej hlas. Anette to je fakt góól:(. Ale je to jen můj názor:)